GIMP se nejčastěji spouští poklepáním na ikonu (pokud ji váš systém obsahuje) nebo z příkazové řádky příkazem gimp. Máte-li v systému více verzí GIMPu, může být nutné pro spuštění nejnovější verze použít příkaz gimp-2.2. Pokud příkaz doplníte o seznam obrazových souborů, GIMP je při spuštění automaticky otevře. Soubory ale samozřejmě můžete otevírat i později z běžícího GIMPu.
Ve většině operačních systémů je možné obrazové soubory s GIMPem asociovat, takže se při poklepání automaticky otevírají právě v GIMPu.
![]() |
Tip |
---|---|
Aby se určitý typ souborů v GIMPu automaticky otevíral, měl by být asociován s doplňkovým programem gimp-remote (gimp-win-remote v systému Windows), nikoliv přímo s GIMPem. Pokud GIMP při spuštění gimp-remote ještě neběží, spustí se a obrázek se v něm otevře. Jinak se obrázek otevře v již běžícím GIMPu. |
Za běžných okolností není třeba GIMPu při startu předávat žádné parametry, ale některé parametry mohou být přeci jen občas užitečné. Následující seznam není úplný. Kompletní seznam můžete získat v terminálu na unixových systémech příkazem man gimp.
Zobrazí seznam možných parametrů.
Zobrazí verzi GIMPu.
Při startu GIMPu zobrazí podrobné informace.
Spustí GIMP, ale nenahraje vzorky, přechody, palety ani štětce. To je užitečné v neinteraktivních situacích, pokud je potřeba minimalizovat dobu nutnou ke spuštění GIMPu.
display
Použije určený X displej (neplatí pro GIMP ve Windows).
Při startu GIMPu nezobrazí úvodní obrazovku.
name
Pro relaci použije jiný sessionrc
soubor.
Zadané jméno (name
) je připojeno k
implicitnímu jménu sessionrc
.
gimprc
Načte se alternativní soubor gimprc
.
se záznamy o předvolbách GIMPu. To je užitečné například v
situacích, kdy se změnily cesty k zásuvným modulům či hardwarové
specifikace.
Chyby a varování nebudou oznamovány v dialogových oknech, ale vypsány na konzoli.
commands
Provede příkazy (uvedené na místě
commands
) v dávkovém režimu. Pokud je
jako příkaz uveden řetězec -
,
budou se příkazy číst ze standardního vstupu.